close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitola 17. pokračování

21. ledna 2010 v 16:11 |  Nový Měsíc /Stephenie Meyer
Charlie vypadal skoro jako cizí, když ještě před východem slunce sešel dolů po schodech, na sobě starý oblek, který jsem na něm nikdy neviděla. Sako měl rozepnuté; tušila jsem, že je mu moc těsné a že nedopne knoflíky. Kravatu měl trochu moc širokou na současnou módu. Přešel ke dveřím po špičkách ve snaze nás nevzbudit. Nechala jsem ho jít, předstírala jsem spánek, stejně jako Alice.
Jakmile byl ze dveří, Alice se posadila. Pod přikrývkou byla úplně oblečená.
"Tak co budeme dělat dneska?" zeptala se.
"Já nevím - vidíš, že by se dělo něco zajímavého?"
Usmála se a zavrtěla hlavou. "Ale je ještě moc brzy."
Za celý ten čas, který jsem strávila v La Push, se mi doma nahromadila spousta věcí, které jsem zanedbala, a tak jsem se rozhodla dohonit svoje domácí povinnosti. Chtěla jsem něco dělat, cokoliv, co by usnadnilo život Charliemu - možná se mu bude o trochu lépe přicházet domů, když tu najde čistý, uspořádaný dům. Začala jsem s koupelnou - vykazovala největší známky zanedbání.
Zatímco jsem pracovala, Alice se opírala o rám dveří a nezaujatě se vyptávala na mé, no, na naše kamarády ze školy, a co je u nich nového od té doby, co s rodinou odjela. Její obličej zůstával uvolněný a nevzrušený, ale cítila jsem její nesouhlas, když si uvědomila, jak málo toho mám co říct. Nebo jsem možná měla jenom špatné svědomí, že jsem včera ráno potají poslouchala její rozhovor s Charliem.
Byla jsem doslova po lokty v saponátu a drbala jsem dno vany, když se ozval domovní zvonek.
Okamžitě jsem se podívala na Alici, ale její výraz byl zmatený, téměř ustaraný, což bylo divné; Alici nikdy nic nepřekvapilo.
"Hned jsem tam!" zakřičela jsem směrem k domovním dveřím, vstala jsem a spěchala k umyvadlu, abych si opláchla ruce.
"Bello," řekla Alice se stopou frustrace v hlase, "mám celkem slušný odhad, kdo by to tak mohl být, a myslím, že bych se radši měla stáhnout."
"Odhad?" opakovala jsem. Odkdy musí Alice něco odhadovat?
"Jestli se opakuje můj ohromný výpadek v předpovídání jako včera, tak je to velmi pravděpodobně Jacob Black nebo jeden z jeho… kamarádů."
Zírala jsem na ni a dávala si to dohromady "Ty nevidíš vlkodlaky?"
Ušklíbla se. "Zdá se." Ta skutečnost ji zjevně znepokojovala - velmi znepokojovala.
Zvonek se ozval znovu - zabzučel dvakrát, rychle a netrpělivě.
"Nemusíš nikam chodit, Alice. Tys tady byla první."
Zasmála se svým stříbrným drobným smíchem - měl temný osten. "Věř mi - nebyl by dobrý nápad, mít mě a Jacoba Blacka společně v jedné místnosti."
Políbila mě rychle na tvář, než zmizela za dveřmi Charlieho pokoje - a bezpochyby utekla ven jeho zadním oknem.
Zvonek se znovu rozezvučel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama